V životě platí, že nic není zadarmo. U některých věcí to neznamená jen to, že za ně musíme zaplatit, ale že navíc musíme být ochotní nést následky jejich používání. To platí i pro zdánlivě tak nevinně se týkající věci jako potraviny. Věděli jste, že když si pochutnáváte na následujících pochutinách, podporujete tím utrpení těch, bez kterých by se vám jídlo vůbec nedostalo na stůl? Možná vám po přečtení článku zhořkne sousto na jazyku.
1) Ananas
Oblíbené exotické ovoce vyvolává kontroverze. Tím nemyslíme věčnou debatu o tom, zda ananas patří na pizzu, nebo ne, ale podmínky, za kterých jsou ananasy pěstovány. Značná část světové produkce ananasů pochází z Kostariky. Ta z nich má nejen štědré příjmy, ale i otrávená pole a stále se zvyšující počet dětí narozených s vrozenými vývojovými defekty.
potr.jpg
Pole s ananasy je často podobně toxické jako odpadní trakt chemičky. (Foto: wikimedia.commons.com)
Na ananasových plantážích pracují většinou ilegální dělníci, kteří nedostávají ani minimální mzdu. Vzhledem k náchylnosti ananasů k plísním a napadení parazity jsou pole kropena enormním množstvím pesticidů a chemikálií. Vodní zdroje v okolí plantáží jsou již natolik kontaminovány, že je voda životu nebezpečná. Dělníci, kteří se denně mezi chemikáliemi pohybují, trpí rakovinou a jejich děti se rodí postižené a degenerované.
2) Kešu
Populární oříšky kešu musí projít rukama sběračů a třídičů předtím, než si jich naberete plnou hrst. Světovou jedničkou v produkci kešu je Vietnam a lidé, kteří oříšky pěstují a sklízí, nejsou tak úplně tradiční pracovníci. V mnoha případech se jedná o nuceně pracující chovance léčeben pro těžce drogově závislé, kterým byla dlouhá a úmorná práce na polích a v třídírnách nařízena jako součást „pracovní terapie“.
potr1.jpg
Loupání kešu spočívá v odstraňování jedovatých částí plodiny. Bez rukavic je to lahůdka. (Foto: filipinoexplorer.com)
Sklizeň a loupání kešu oříšků nejsou pro drogově závislé žádný med. Kromě nadstandardně dlouhých směn riskují i vážné zhoršení svého již tak chatrného zdravotního stavu. Syrové kešu ořechy těsně po sklizení jsou totiž poměrně značně jedovaté a na lidskou kůži mají podobný efekt jako jedovatý břečťan. Myslíte, že lidé během sklizně a loupání mají ochranné rukavice? Omyl, většinou mají jen ruce obsypané do krve rozdrásanými boláky. Navíc i vdechování výparů syrových ořechů před upražením dokáže poleptat plíce. Možná se prací s kešu zbavíte drogové závislosti, ale bude z vás ještě větší troska než při užívání heroinu.
3) Krevety
Kreveta je celosvětově nejoblíbenějším plodem moře. Jsou chutné a levné. Ještě méně než za ně zaplatíte vy, dostanou zaplaceno ti, kteří pracují v krevetích velkochovech v jihovýchodní Asii. Jejich průměrná mzda je asi 25 korun na hodinu, někteří nedostanou ani to a ještě musí čelit velkému problému, kterým je znásilňování. Jako by nestačilo, že krevetí farmy za vysokými ploty s ostnatým drátem připomínají spíše koncentrační tábory, tresty pro dělnice jsou brutálním způsobem nekonvenční.
potr2.jpg
Za každou krevetkou si nyní můžete představit jednu znásilněnou dělnici. (Foto: seriouseats.com)
Na pracovnice krevetích farem je vyvíjen extrémní tlak. Pracují v horku a smradu až 18 hodin denně, musí loupat krevety z ostrých skořápek do úplného odrání prstů na maso a jakékoliv pochybení je nadřízenými, kteří připomínají spíše dozorce, přísně trestáno. Kromě samotného znásilňování je běžným trestem například nucení dělnic týden pracovat nahé nebo demonstrativní oholení hlavy před ostatními pracovnicemi pro výstrahu. Ještě že o tom nevěděl krevetí král Bubba z Forresta Gumpa.
4) Palmový olej
Palmový olej je evergreenem mezi „zlými“ potravinami. Vzhledem k tomu, že ho výrobci mají ve zvyku přidávat prakticky do čehokoliv, každým rokem stoupá jeho produkce. To má za následek úbytek deštných palmových lesů, kvůli čemuž hojně hynou různé opice a jiná zvířata, pro které byly palmy přirozeným obydlím. Ani lidé, kteří palmy kácejí a zpracovávají na olej, na tom ale nejsou o mnoho lépe než ona zvířata.
Kromě zneužívání dělníků trpí i příslušníci kmenů, které v deštných lesích po staletí bydlely. Ti byli většinou ze svých domovů vyhnáni pod pohrůžkou zastřelení. Největší nehorázností byly případy, kdy domorodcům byla jako kompenzace za vystěhování nabídnuta možnost pracovat pro producenty palmového oleje. Dostali tak jedinečnou šanci nejen přijít o domov, ale ještě být do úmoru sdíraní náročnou fyzickou prací bez adekvátního ohodnocení. A to se vyplatí.
5) Maso
Masný průmysl po celém světě a obzvláště pak v USA trpí tím, že většina jeho zaměstnanců jsou ilegální přistěhovalci pracující za minimální a často ještě nižší mzdy. Podmínky v masokombinátech bývají otřesné a zaměstnanci jsou většinou zcela nekvalifikovaní, což vede k četným úrazům. Ty ale pochopitelně nikdo neřeší. Každý se totiž bojí ozvat, jelikož za sebemenší stížnost hrozí zaměstnanci nahlášení na cizineckou policii a deportace.
potr4.jpg
Pokud je dělník nešikovný, možná s vepřovým ochutnáte i jeho. (Foto: unithermfoodsystems.com)
Zaměstnanci na jatkách a na zpracovatelských linkách v masokombinátech utrží ročně mnohem více zranění než v jiných průmyslových odvětvích. Konkrétní čísla vzhledem k tomu, že se o většině pracovních úrazů autority nikdy nedozví, pochopitelně nejsou známá. Úrazy na pracovišti mají ještě jeden poměrně nechutný dopad. Tím je možná kontaminace zvířecího masa masem lidským. Pokud si u mlýnku useknete prst, těžko kvůli vám někdo bude zastavovat provoz. To je snad lepší být vegan.
6) Čína
Asijská kuchyně je colosvětovým hitem. Kdo by si někdy nedal kung pao, voňavou a křehkou kachnu nebo smažené rýžové nudle s kuřecím masem pěti vůní. Ke správné číně patří hůlky. A zde nastává problém. Samotná jídla ani tak problematická nejsou, pokud si je nedáváte v bistrech s pochybnou hygienou, ale hůlky? To je jiná. I ony jednorázové dřevěné hůlky musí někdo vyrobit. A tím někým jsou v Číně povětšinou vězni v pracovních lágrech.
potr4.jpg
Až to sesbírají ze země, budete si s tím nabírat sousta do pusy. Dobrou chuť. (Foto: youtube.com)
U restaurace si můžete hygienické podmínky alespoň ověřit. Ve výrobnách hůlek naproti tomu máte jistotu, že žádné hygienické normy neplatí. Výroba probíhá nepřetržitě 24 hodin denně a vězni se střídají ve dvanáctihodinových směnách. Pauzy na záchod nejsou dovoleny, tudíž se dělníci vyměšují pod sebe. Do toho občas nějaké ty hůlky spadnou a neexistuje, že by se vyhodily. Maximálně se omyjí ve kbelíku se stojatou vodou. K tomu všemu se hůlky navíc napouštějí bělidlem, které je toxické. Pro vás naštěstí tolik ne, pro čínské vězně nepochybně.
Zde se dozvíte, které veganské produkty často vůbec nebývají tak veganské, jak si myslíte.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
