1. Eric Moussambani (plavání 100 m volný styl)
Eric z Afriky získal hned během první rozplavby přezdívku úhoř. V bazéně se spíš topil, ale vyhrál, protože další dva plavci byli diskvalifikováni za ulitý start. Ve finále sice strávil v bazéně dvakrát tolik času, co soupeři, ale čemu se divíte. Eric až na olympiádě poprvé viděl bazén o rozměrech větších než průměrná rohová vana.
2. Philip Bolt (Běh na lyžích 10 km)
To není ten Bolt, kterého myslíte. Keňský reprezentant byl v závodě s přehledem nejpomalejší, ale nijak mu to nevadilo. Užíval si sníh, přírodu, lidi kolem trati. A skončil na posledním, 92. místě. Ale příště přijede zase. Jak to víme? Protože doma nemá konkurenci.
3.Abdul Baser Wasiqi (Maraton)
Afgánský běžec si týden před startem závodu zranil achilovku, ale odmítal odstoupit, takže nakonec závod odkulhal v rekordně dlouhém čase čtyři a půl hodiny. Na stadionu ho nečekali ani soupeři, ani diváci, jen parta pobavených uklízeček.
4. Jamajský bobový tým (Čtyřbob mužů)
Někteří lidi nevěří, že jamajskej bob zvítězí. Známe to všichni, protože tuhle skutečnou událost z olympijských her v Calgary roku 1988 Hollywood o pár let později úspěšně zfilmoval pod názvem Kokosy na sněhu. V reálu to bylo trochu jinak, závodníci byli trochu nedobrovolně naverbováni z řad armádních údržbářů a inženýrů, ale dobrá story to byla tak či onak.
5. George Stuart Robertson (Hod oštěpem)
Brit jako poleno si vyšlápnul hned na první novodobé hry v roce 1896 a rozhodoval se až na místě, v čem vlastně bude soutěžit. Disk mu nevyšel, v oštěpu hodil pětadvacet metrů, což je dodnes nejhorší výkon v historii olympijské soutěže, a tak si šel zahrát tenis, odkud si odnesl bronz, aniž by odehrál jediný zápas (zbylí účastníci museli kvůli nepřízni osudu odříct účast). Klikař.
6. Luvsanlkhündegiin Otgonbayar (Maraton)
Mongolská závodnice s neuvěřitelně dlouhým jménem si dala při maratonu pořádně na čas. Doběhla poslední, a když ji televizní štáb vyslýchal, nadšeně odpověděla, že jí závod připadal hodně dynamický. Jen jestli si uvědomila, že ti pomalejší lidé kolem trati nejsou soupeři, ale diváci.
7. Paula Barila Bolopa (plavání 50 m volný styl)
Ženská obdoba Erika Úhoře, tentokrát z Rovníkové Guney. Při Paulině startu byli plavčíci v pozoru, především v druhé části závodu, kdy všechny ostatní plavkyně odpočívaly v cíli. Paula se párkrát pořádně napila, takže si domů nevezla jen zážitky, ale taky slušnou dávku chlóru.
8. Jean-Olivier Zirignon (běh na 100 m)
Tak za kolik zaběhnete stovku? Patnáct? Dvacet vteřin? To je tak čas dobře vycepovaného žáka deváté třídy na základce. Před patnácti lety. Zhruba tehdy běžel Jean-Olivier z Pobřeží Slonoviny, tedy geneticky vybavený lépe než my, středoevropské krysy, svou životní stovku na olympiádě v Atlantě. Jeho čas? 22.69... a bez zakopnutí!