5. 4. Lidé přišli o svoje domovy
Z měst Pripjať a Černobyl a z obcí v ochranné zóně se muselo vystěhovat na 115 tisíc lidí. Zamořeno bylo území, ve kterém žilo celkem 2,5 miliónu obyvatel. Do desetikilometrové zóny kolem zničeného reaktoru se lidé nikdy nevrátí. Jsou ale i tací, kteří se odmítli odstěhovat. V okolí zůstalo jen několik starousedlíků, kteří navzdory radiaci nechtěli odejít ze svých domovů.
4. 5. První zprávy se dostaly k západní veřejnosti až o 48 hodin později
Zprávy o výbuchu Černobylu se dostali k západní veřejnosti až za dva dny. Bylo to v době, kdy už byl zaznamenán růst radiace v prostředí. Média, která kontroloval režim, byla na informace skoupá. Později se ukázalo, že komunističtí představitelé tím šli sami proti sobě. U lidí totiž ztratili důvěru. O Černobylu se Čechoslováci dozvěděli až po tom, co bylo největší nebezpečí pryč. Od havárie uplynuly čtyři dny a radioaktivní mrak, který do ovzduší vynesl výbuch reaktoru, opouštěl ČSSR. Potom jsme měli zákaz větrat, museli jsme zavřít všechna okna a nevycházet ven.
3. 6. Zakázaná zóna
3. května vyhlásily úřady oblast v okruhu 30 km kolem elektrárny za „zakázanou zónu“. Všichni, kteří na tom území žili, museli opustit své domovy během jednoho týdne. Počet přesídlených obyvatel tak dosáhl 135 tisíc. Na některých místech byly naměřeny úrovně radiace vícenásobně vyšší, než je běžný průměr. Evakuace zpočátku postihla v Bělorusku 25 000 lidí a 107 vesnic, na Ukrajině 91 000 lidí a 75 vesnic, v Rusku 5000 lidí a 31 vesnici. Později byly vysídlovány další obce. Podle údajů OSN bylo doposud přesídleno 375 000 obyvatel.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
