Důvod je zjevný. Vůz lze sice snadno nadesignovat v počítači a dokonce s ním i provést celou řadu praktických testů, které výkonné procesory obstarají rychleji, ale poctivé modelařině se nic nevyrovná. Dokonce ani nástup 3D tiskáren. Designér je totiž pořád ještě umělec a pracuje tzv. za chodu. Když má před sebou nahrubo osekaný model auta, může jedním tahem stěrky upravit tvar boční linie, může obrousit zrcátka, může přidat rýhu sem a bouli tam. S 3D tiskárnou by musel znovu a znovu tisknout nové verze panelů, tady mu stačí trocha vody a modelářské hlíny. A jak vlastně celý proces probíhá?  

1. Pěnové jádro

Vnitřek modelu je ze speciální pěny. Tu počítačem ovládaná řezačka vytvaruje do přibližného tvaru vozu, založeného na počítačovém modelu. Je nutné použít např. polyuretan a nikoliv polystyren, který „pracuje“ a jeho výpary by se pak snažily dostat na povrch, čímž by zevnitř narušovaly povrchovou strukturu modelu.  

2. Jílovité know-how

Na pěnu se nanese tlustá vrstva speciální modelovací hlíny, kterou řezačka opět vytvaruje do přibližného tvaru vozu. Do pěny se mimochodem dělají díry, aby do nich hlína natekla a lépe tak držela povrchovou vrstvu na místech, která jsou příliš kolmá.  

3. Lekce keramiky

Takto ošetřený model se zahřeje v obří peci, a pak se přesune do místnosti s kontrolovanou teplotou, kde na něm pracují designéři. Je tu docela vedro, protože hlína musí zůstat měkká, aby se dala tvarovat. Používají se špachtličky, štětečky, speciální skalpely a další tvarovače.  

4. Redukční chirurgie

Při tvarovacím procesu vzniká spousta odpadu. Nanáší se nová hlína a už použitá se zase odsekává. Drtivou většinu odpadu lze ale beze zbytku recyklovat a časem použít znovu bez ztráty kvality. U Fordu ročně spotřebují až 186 tun hlíny. Model vozu v životní velikosti váží cca dvě tuny.  

5. Hlavně všechno nafotit

Jedním z hlavních důvodů výroby modelu je možnost vymodelování několika různých verzí jednotlivých částí karoserie. Vše se fotí a zaznamenává na video. Dalším důvodem existence modelu je i možnost vidět, jak se láme různě intenzivní světlo na jednotlivých liniích karoserie.  

6. Trénink dělá mistra

Hlína má specifickou barvu a charakteristickou strukturu. Při nahřátí je neuvěřitelně tvárná a lze jí velmi přesně modelovat. Se správnými nástroji lze dosáhnout přesnosti až 0,25 milimetrů.  

7. Finální nátěr

Poslední fází modelu je lakování. Jakmile je model hotový, vypálí se v peci, a pak se nalakuje ochrannou vrstvou. Občas se používá taková směs, kterou lze později odstranit, aniž by došlo k poškození modelu. U Fordu se na 186 tun hlíny (viz výše) použije zhruba 37 tisíc litrů laku.  

8. Hlína všech tvarů a velikostí

Vyrobit model v životní velikosti trvá několik týdnů, ale mnohem častěji vznikají modely v měřítku, ať už polovičním nebo tříosminovém. Výjimkou nejsou ani modely 1:10. Ty váží zhruba deset kilogramů a jejich výroba zabere zhruba dva týdny.