Zákon o státní službě už vyrábí nesestřelitelnou armádu úředníků. Zatímco v dobách národního výboru jste mohli na úřadě leda tak držet hubu a krok, dnes vám informační zákon dává do rukou řadu zbraní. Nebojte se je použít!

Václav Rybář 21.9.2015, 09:50

1. Koho se ptát a kdo vám musí odpovědět?

a) státních orgánů (patří sem prezident, vláda, ministerstva, soudy, státní zástupci nebo třeba ČNB) b) samosprávy (hlavní město Praha, Jihomoravský kraj, obec Kotěhůlky a jejich orgány) c) veřejných institucí (státní podniky, veřejné výzkumné instituce, veřejné zdravotnické ústavy) d) ostatních, kteří mají nějakou veřejnou moc (např. lesní stráž). Týká se to i firem se státní účastí, soud už např. rozhodl o tom, že povinným orgánem je společnost ČEZ.

2. Na co se ptát?

Na všechno, co vás zajímá, pokud se tím úřad nebo orgán ve své činnosti zabývá. Platy a odměny úředníků, podezřelé smlouvy, veřejné zakázky, zápisy ze zasedání zastupitelstva... Soud dokonce před pár lety rozhodl, že pokud úřad informace nemá a měl by je mít, musí si je opatřit.

3. Co vám úřad neprozradí?

Pozor, některé informace vám úřad nemusí nebo dokonce ze zákona nesmí poskytnout: jedná se třeba o utajované skutečnosti, obchodní tajemství, informace osobní povahy, informace o probíhajícím trestním řízení nebo o tajných službách. Nemusí vám dodat ani informace interní o vnitřních či personálních poměrech úřadu.

4. Kolik to stojí?

Zvědavost vás rozhodně nezruinuje. Běžné údaje, které nemusí nikdo složitě rešeršovat a úřad je má běžně k dispozici, nestojí ani korunu. Pokud by šlo o složitější vyhledávání nebo velké soubory dat, může úřad naúčtovat práci úředníků, náklady na kopírování a poštovné, ale musí předem žadateli sdělit výši případných nákladů, než takovou informaci poskytne. Někde mají dokonce ceník, z něhož si přibližnou cenu vypočítáte předem (ZDE). Pokud by Vám úřední cena připadala přemrštěná, můžete se samozřejmě bránit stížností.

5. Jak se ptát?

Lze se ptát ústně, písemně nebo třeba elektronicky, a to i prostým emailem bez zaručeného elektronického podpisu. Žádost o informace má ale pár povinných prvků: ptejte se konkrétně, musí být jasné, koho a na co se ptáte. Jako fyzická osoba musíte uvést jméno, příjmení, datum narození, adresu pobytu/bydliště/doručování, pro právnickou osobu platí trochu jiné podmínky. Adresou pro doručování může být i email.

6. Co může úřad udělat?

Může požádat o zpřesnění žádosti nebo žádost odložit a sdělit, že informace nejsou v jeho působnosti. Může také odkázat na již zveřejněné informace. Ve lhůtě patnácti dnů může žádosti vyhovět a informace poskytnout. Nebo může ve stejné lhůtě žádost částečně či úplně odmítnout a informace odepřít, v takovém případě ale musí vydat pečlivě zdůvodněné rozhodnutí, proč žádosti nevyhověl. Lhůtu 15 dnů lze až o deset dnů prodloužit, o tom vás však musí úřad ještě před koncem standardní lhůty k rozhodnutí informovat.

7. Jak se bránit?

Pokud vám úřad nevyhověl, můžete u něj podat do patnácti dnů odvolání, o kterém rozhodne nadřízený orgán. Pokud úřad nedělá nic a žádost úplně ignoruje, můžete podat ve lhůtě 30 dnů od data, kdy měl úřad rozhodnout, stížnost, kterou vyřizuje nadřízený orgán. Pokud odvolání nadřízený orgán zamítne nebo žádný orgán nedělá nic, můžete podat správní žalobu ke krajskému soudu. Pokud vám ani ten nevyhoví, lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.