fb pixel
Vyhledávání

9 všedních banalit: dají se z nich zjistit zásadní věci a fatální fakta

Nový kolega, soused, spoluštamgast, zkrátka nějaký ten člověk, kterého budete odteď potkávat každou chvíli. Anebo naopak osoba, s níž už se nějakou tu dobu pravidelně potkáváte a všímáte si u ní určitých nápadných drobností. A právě z nich, z na první pohled úplných banalit, se dají zjistit velmi fatální skutečnosti o tom, co je daný jedinec vlastně zač.

Pavel Vondráček
Pavel Vondráček 11.1.2018, 09:00

1. Legenda o prostřední mušli

Spokojeně si močíte na záchodcích, když vtom náhle vstoupí do místnosti. Přestože si může stoupnout kamkoli jinam, vybere si mušli hned vedle vás.

Za gesto vstřícnosti a důvěry to rozhodně považovat nelze. Rozestavení mužů na záchodcích se věnoval i slavný nositel Pulitzerovy ceny Dave Barry, podle kterého si močící chlap vždy podvědomě vymezuje své území.

Většina se proto instinktivně snaží maximalizovat svou vzdálenost od ostatních močících – už tím, že si na prázdném záchodě zvolí jednu z krajních mušlí. Další příchozí pak zamíří k opačnému kraji. Jsou-li na záchodě pouze tři mušle a vejde i třetí zájemce o úlevu, raději počká či zamíří do kabinky, než aby zrušil rozestupy. Proto prý taky bývá právě prostřední mušle nejméně ,znečištěná‘. Jde o zdravý řád věcí, a kdo ho narušuje, má k vám jen mizivý respekt. (Nebo vás chce šmírovat či balit, ale to je otázka pouhých 4 % případů.)

2. Opice tesklivé i kruté

Náhodou ho nad ránem potkáte v hospodě. Přestože za denního světla se chová jak beránek, teď řve jak tur, sprostě vám nadává a pokouší se vám podřezat krk.

Zrovna tak se ovšem může stát, že se k vám začne znenadání tulit a vysvětlovat vám, že jste „jedinej slušnej člověk na světě“, protože „to von pozná“, a že je „kurevsky šťastnej“, že jste se potkali. Ani jeden z případů vám ale vlastně nic zásadního o člověku neřekne. Ano, nad půldruhého promile opadávají zábrany, a obnažuje se tak skrytá agresivita nebo plačtivost. Zároveň však piják špatně vyhodnocuje své okolí, přichází o kreativitu v řešení situací a ve výsledku často reaguje proti svému střízlivému přesvědčení.

Jakkoli testy naznačují, že opilec se často umí ovládat víc, než se zdá (umí, ale nechce), představa, že v opilosti odhalíte „charakter“, je blbost. Komunikujete s jeho opicí, ne s ním samotným.

3. Muž a jeho ‚mobilní‘ milenka

Sedí vedle vás, kontroluje si mobil a zase ho odkládá na stůl – zásadně displejem dolů.

Velmi pravděpodobně má milenku (v telefonu uloženou pod jménem kamaráda), a aniž by si to nutně uvědomoval, funguje v režimu zvýšené starosti o své soukromí.
Vyloučit ale nelze ani to, že je takto opatrný odjakživa nebo že se před vámi stydí za to hnusné pozadí, které má v mobilu nastavené.

4. Divné čtení

Po koupi nové knihy nejdřív nalistuje poslední stránku a přečte si poslední odstavec.
Teprve pak začíná číst ,naostro‘. Tím odmítá přistoupit na pravidla hry zamýšlená autorem a dopředu se obává toho, že by ho kniha mohla příliš napínat nebo svým závěrem zklamat. Není to zrovna vyspělé jednání: odráží čtenářovu nedočkavost a zarytou neochotu narušit své vnitřní pohodlí.

5. Kam čumíš?

Když s vámi mluví, neustále uhýbá očima do stran nebo se dívá skrze vás někam do dáli.

Pokud se právě vrátil z Japonska či Afriky, je to v pořádku – tam je totiž vyhýbavý pohled známkou respektu. Jinak ho však vnímáme jako znak neupřímnosti či nezájmu. Než ale takového člověka odepíšete, uvědomte si, že může jít jen o obyčejnou ostýchavost. Naopak dobrý oční kontakt zase nemusí značit sympatie a úctu, nýbrž zkušeného lháře – vzpomeňte si na nacistu Brenského v Modlitbě pro Kateřinu Horovitzovou, který se při lhaní zásadně díval lidem přímo do očí.

V jednom však oči téměř ovlivnit nelze: když nás téma hovoru vážně zajímá, rozšiřují se nám zornice.

6. Jídlomil

Talíř při jídle nevyklízí symetricky, ale pokaždé si nechává nejlepší na konec.

Jde vlastně o trpělivost ve službách požitkářství. Výzkumy nám ukazují, že vzestupnou kvalitu požitku preferuje nadpoloviční většina dospělých lidí, byť ne obsesivně. Horší je opačný extrém, kdy si člověk nedokáže na ,odměnu‘ počkat a vždy nejdřív zkonzumuje to nejchutnější, co před sebou má – což je v zásadě dětské chování. Nic moc dalšího ale z těchto návyků nevyčtete. Navíc i ten, kdo si rád schovává stranou játrové knedlíčky z polévky, je do sebe dokáže s dětinskou hamižností nasoukat během pár vteřin, pokud tuší, že by mu z nich mohl někdo užrat.

7. Čmáranice

Na okraje papírů si kreslí nekonečné propletence hákových křížů. Je to nácek?
Analytici čmáranic, které si lidé bezmyšlenkovitě kreslí na poradách, by řekli, že opakující se pravidelné tvary značí trpělivost a vytrvalost.

Pokud jsou čmáranice detailní, je jejich autor obsesivní a introvertní.
Hnusné ksichty údajně poukazují na podezřívavost vůči okolí atd. Přímá souvislost s tím, že kdo čmárá svastiky, ten sní o pečených Židech, neexistuje.

8. Vytírání

Náhodou (nechceme vědět jakou) jste zjistili, že si vytírá řiť nikoli bočním manévrem, ale rukou zasunutou mezi nohy.

No a co? V případě záchodových banalit existuje odchylek od normálu bezpočet. Asi třetina lidí si utírá zadnici vestoje, třetina uvádí, že na záchodě nikdy nečte, pětina vůbec nezkoumá, co to z ní vlastně vylezlo… Pokud se naopak někdo začne zaobírat výsledkem svého fekálního úsilí až příliš, je možná hypochondr. Jinak jde ale v drtivé většině o návyky z dětství, které už ze sebe dospělý člověk nevyplaví ani projímadlem.

9. Podání

Když vám podává ruku, máte pocit, jako byste tiskli povislý struk rozkládající se krávy. To je samozřejmě špatně. Stisk ruky by měl být přiměřený a společně s pohledem do očí vytvořit pocit rovnosti mezi dvěma lidmi. Příliš silný stisk obvykle uplatňuje ten, kdo chce prosadit své dominantní postavení. Úchop typu ,leklá ryba‘ může znamenat, že vás dotyčný člověk považuje za nehodného zájmu – jenže i tady se najdou jiná zdůvodnění. Například Mike Tyson používal ,leklou rybu‘, aby tak paradoxně podtrhl svoji sílu.

Theodore Roosevelt zase na recepci v roce 1907 potřásl rukou přesně 8513 lidem, takže už se ke konci na jiný než slabý stisk nezmohl.

Pointa tohohle banálního článku je zkrátka ta, abyste se vykašlali na souzení lidí podle podobných blbostí a radši si s nimi zašli popovídat u piva.

A nebude se vám teď třeba hodit také 10 indicií, podle nichž spolehlivě poznáte ženu, která si nevěří?

Podobné články

Doporučujeme

Další články