Benjamin „Bugsy“ Siegel se do historie zapsal jako muž, který málem připravil o život Mussoliniho, Goebbelse i Göringa. Dokonce se do dějin dostal i jako zakladatel Las Vegas. Pro ženy byl neodolatelným gentlemanem, zatímco pro ostatní představoval jednoho z nejnebezpečnějších lidí v celé Americe. Jeho kariéra však skončila kvůli špatným finančním rozhodnutím.
Gangster, který dokázal mnoho
Benjamin Siegelbaum, později známý jako Bugsy Siegel, se narodil 28. února 1906 v Brooklynu v New Yorku do rodiny židovských přistěhovalců. Už v mládí se pravidelně dostával do konfliktu se zákonem. Opakovaně byl přistižen při krádežích aut a účasti na rvačkách. Ještě než dosáhl dospělosti, čelil obviněním z mnoha loupeží, znásilnění a dokonce i vraždy. K jeho zločineckému způsobu života přispěla nejen jeho násilnická povaha, díky které si vysloužil neoblíbenou přezdívku Bugsy (odvozenou od slova „bugs“, neboli šílený). K tomu všemu pohodl i vliv jeho kamarádů. Jedním z nich byl nechvalně proslulý mafián Meyer Lansky, s nímž vytvořil jednu z prvních významných židovských mafiánských organizací. Lansky společně s gangsterem Lucky Lucianem plánovali zločinecké operace, zatímco Bugsy je realizoval. Jeho práce zahrnovala například pašování alkoholu a drog i nájemné vraždy.
V roce 1929 se oženil se svou kamarádkou z dětství Estou Krakower, se kterou měl dvě děti. Přestože své rodině finančně přispíval a tvrdil, že jeho práce je legální, rodinný život mu nebyl blízký a během manželství svou ženu opakovaně podváděl. Díky svému atraktivnímu vzhledu neměl nikdy nouzi o pozornost žen. V roce 1937 ho mafiánští šéfové poslali do Kalifornie, aby zde rozšířil sféru jejich vlivu a zároveň unikl hrozbě ze strany nepřátelských newyorských gangů. V Kalifornii Bugsy okouzlil mnoho bohatých žen, včetně slavných hollywoodských hereček, a získal přátelství hvězd jako Clark Gable, Gary Cooper a mladý Frank Sinatra. V Los Angeles se spřátelil s italskou hraběnkou Dorothy DiFrasso, která ho pozvala na cestu po Itálii. Během tohoto výletu se v roce 1938 setkal s Josephem Goebbelsem, Hermannem Göringem a Benitem Mussolinim. Původně se pokoušel Mussolinimu nabídnout americké zbraně, ale nakonec uvažoval o tom, že celou trojici fašistických vůdců zavraždí. Ostatně byl židovského původu. Nakonec však na naléhání hraběnky od svého plánu upustil. Po návratu do Los Angeles potkal svou životní lásku, prostitutku Virginii Hill, se kterou zůstal až do své smrti. Jeho manželka Esta se s ním totiž v roce 1946 po mnoha nevěrách rozvedla.
Bugsy Siegel začal svým slavným a bohatým známým vadit kvůli své nekontrolovatelné násilné povaze. V roce 1939 se situace ještě zhoršila, když zavraždil policejního informátora Harryho Greenberga. I když byl z tohoto činu obviněn, nakonec byl propuštěn pro nedostatek důkazů. Přesto si svým jednáním v Los Angeles nadobro znepřátelil veřejnost a stal se nežádoucí osobou. V té době obrátil svou pozornost k malému městečku Las Vegas v sousední Nevadě, kde tehdy jako na jednom z mála míst v USA bylo legální provozovat hazard. Bugsy zde viděl velký potenciál a rozhodl se uskutečnit svůj sen. Postupně zde toužil vybudovat luxusní komplex kasin a hotelů. Protože na svůj ambiciózní projekt neměl dostatek financí, tak v roce 1945 požádal o financování vlivné mafiánské rodiny z celé USA. Ty mu prostředky poskytly, a společně s zkrachovalým podnikatelem Billym Wilkersonem začal Bugsy budovat své vysněné nevadské kasino Flamingo. Flamingo získalo své jméno podle přezdívky jeho partnerky Virginie Hill.
Ačkoli byl Bugsy zkušený zločinec a nájemný vrah, v podnikání a stavebnictví se absolutně nevyznal. Kvůli jeho nekompetentnosti vzrostly původní náklady projektu z 1,5 milionu dolarů na šílených 6 milionů. Často se stávalo, že ho dodavatelé podváděli a prodávali mu stejný materiál několikrát, a to hlavně v době, kdy byly stavební náklady velmi drahé. Mafiánským šéfům, kteří projekt financovali, začala po roce docházet trpělivost. Když navíc vzniklo podezření, že Bugsy část peněz zpronevěřil pro sebe, začali na konferenci v Havaně zvažovat jeho odstranění. Meyer Lansky však intervenoval a přesvědčil ostatní, aby mu dali poslední šanci. Kasino mělo brzy začít vydělávat, což by znamenalo návrat jejich investic.
Bugsy se rozhodl otevřít Flamingo, i když bylo stále nedokončené. Slavnostní otevření proběhlo 26. prosince 1946 s velkolepou párty, na kterou pozval mnoho celebrit. To se však ukázalo jako chyba. Návštěvníci totiž nebyli ochotni zůstat v nedostavěném podniku dlouho a své výhry často odnášeli do konkurenčních podniků, kde utráceli dále. To přivedlo Flamingo ke krachu.
Bugsy Siegel se rozhodl své kasino Flamingo zavřít a následující čtyři měsíce věnoval zoufalé snaze podnik zachránit. Aby dokončení projektu urychlil, vyplácel stavebním dělníkům ze svých vlastních peněz vysoké prémie. Díky těmto opatřením se mu podařilo kasino opět otevřít v březnu 1947. Tentokrát Flamingo začalo už konečně vykazovat zisk a zdálo se, že jeho vize luxusního herního komplexu v Las Vegas se naplňuje. Přestože se podnikání začalo dařit, Bugsyho problémy tím ale zdaleka neskončily.
Mafiánské rodiny, které projekt financovaly, už s ním totiž ztratily trpělivost. Nedůvěra vůči Siegeliovým schopnostem, jeho nehospodárnosti a podezření, že zpronevěřil část investovaných peněz, přetrvávaly. Na druhé konferenci v Havaně bylo proto v roce 1947 rozhodnuto o jeho likvidaci. Mafie se shodla, že Bugsy je příliš velkým rizikem, a jeho odstranění se zdálo být nevyhnutelné. Večer 20. června 1947 byl Siegel ve svém domě v Beverly Hills zastřelen neznámým střelcem. K útoku došlo, zatímco seděl na pohovce a četl si noviny. Střelec na něj vypálil několik ran z okna domu, přičemž většina kulek zasáhla Bugsyho do obličeje. Brutalita útoku naznačovala, že šlo o profesionální práci spojenou s mafií, která chtěla vyslat jasný signál ostatním. Bugsy Siegel zemřel ve věku 41 let.
Jeho smrt byla rychle spojována s organizovaným zločinem, avšak skutečný pachatel nebyl nikdy odhalen. Flamingo po jeho smrti převzali mafiánští bossové a kasino se postupně stalo jedním z nejznámějších symbolů Las Vegas. A platí to tak dodnes.
Zdroje informací:
https://www.britannica.com/biography/Bugsy-Siegel
https://en.wikipedia.org/wiki/Bugsy_Siegel
https://themobmuseum.org/notable_names/benjamin-bugsy-siegel/
Podobné články
Doporučujeme
