Tomáš Enge: Třikrát a dost
Do čeho sedne, to mu jde. Kromě tahačů závodil snad ve všem, co má čtyři kola. Jezdil rally, čtyřiadvacetihodinovky v Evropě i v zámoří. Díky svým schopnostem měl jako jediný Čech v historii příležitost závodit ve formuli 1 poté. Nejprve v roce 2000 získal post testovacího jezdce F1 týmu Jordan a v září následujícího roku usedl do monopostu stáje Prost na Velké ceně Itálie, kde nahradil Luciana Burtiho, který se zranil během bouračky na Velké ceně Belgie. Enge pak startoval ještě v Indianapolis a v Suzuce. Na konci sezony se tým Prost Grand Prix rozpadl a Enge přišel o angažmá. Současně se slibně rozvíjela jeho kariéra šampionátu F3000. V sezoně 2000 mu výsledky stačily na třetí celkové místo, přestože se neúčastnil posledního závodu. V roce 2001 pak získal titul šampiona série F3000, ale přišel o něj na základě pozitivního testu na cannabis. Další šanci ve Formuli 1 již nedostal. Přes všechny kontroverze jednou pro vždy patří k nejlepší českým pilotům všech dob, kterému tři starty v F1 už nikdo nevezme.
From Castle To Castle: Českem a Slovenskem za volantem F1
Představte si formuli 1, jak uhání z Pražského hradu přes Karlův Most a moravské vinice až do Tater, kde se setká s akrobatickým letadlem pilotovaném Martinem Šonkou. Přesně takový scénář se odehrává ve filmu From Castle to Castle. Česko a Slovensko v něm dostaly příležitost ztělesnit kulisy pro spanilou jízdu třináctiásobného vítěze velkých cen F1 Davida Coultharda, který obě země prosvištěl v monopostu Red Bull RB7. Česko a Slovensko se tak dostaly do elitního klubu zemí, kde se takový dokument natáčel. „Jedna z věcí, která mě baví na mém závodnickém důchodu je, že můžu v rámci natáčení ukazovat formuli v různých zemích. Spojuje to nejlepší z toho, co může Red Bull nabídnout, a já si užívám příležitosti být součástí show,” říká David Coulthard. Video s názvem „Czech & Slovak Road Trip: From Castle To Castle“ nadchne každého, kdo věří, že žijeme v nejkrásnější zemi. Díky snímku Markuse Kruga se o tom nyní mohou přesvědčit diváci na celém světě.
Pavel Turek: Vysoce postavený manažer u McLaren
Ve formuli nezávodil, přesto to v ní dosáhl na nejvyšší mety. V letech 1997 až 2005 působil v závodní stáji McLaren, kde spolupracoval s piloty Mikou Häkkinenem a Davidem Coulthardem, později s Kimim Räikkönenem, byl také u začátku kariéry Lewise Hamiltona. Celkem ovšem ve Formuli 1 strávil sedmnáct sezón a zúčastnil se 250 velkých cen. Odpovědný byl za marketingový a obchodní rozvoj stáje, pracoval na vztazích s veřejností, s fanouškovskou základnou i médii. Některé postupy a nástroje, které tehdy vymyslel a zavedl, se ve sportovním marketingu užívají dodnes. Tvrdí se, že v týmu McLaren spravoval roční rozpočet dvě miliardy korun.
Gerhard Mitter: Pilot ze Sudet
V tomhle případě je česká stopa jen vzdálená, ale hodí si ji připomenout. Gerhard Mitter se narodil v Československu v 1935. Poprvé se nadechl v Krásné Lípě, zvané tehdy Schönlinde. O deset let později byl se svými rodiči vyhnán a usadil se v Leonbergu u Stuttgartu. Brzy se u něj projevily vlohy k řízení rychlých vozů. Ve Formuli Junior dosáhl 40 vítězství. Dospělé F1 se zúčastnil poprvé v červnu roku 1963 a po získání tří bodů se nechal přetáhnout do týmu Lotus, kde strávil následujících sedm let. Za celou kariéru nezvítězil v žádné velké ceně, ani se nedostal na stupně vítězů. Větší úspěchy včetně vítězství zaznamenal v závodech do vrchu, ve 24 hodinách v Daytoně a v závodu Targa Florio. V roce 1969 zahynul během tréninkových jízd před závodem Formule 2 na Nürburgringu.
Tatra 607: Nesplněné sny o úspěšném monopostu
V žádné velké ceně nikdy nestartovala, přesto k tomu měla všechny předpoklady. Šlo o jediný monopost vyrobený v Československu podle specifikace Grand Prix, který se mohl měřit se světovou špičkou. Tatra 607 byla poprvé představena v září 1950. Bruno Sojka s ním na Ostravském okruhu objel dvě ukázková kola. Traduje se, že vůz se žádné velké ceny nezúčastnil z politických důvodů. Ať už by na světovou třídu měl, nebo to bylo jen přání konstruktérů, se už nikdy nedozvíme.
Safety car Tatra 623-R: Nešťastný střet s pilotem F1
Hlavní roli v tomto kratkém tragikomickém příběhu z roku 1995 hrají japonský závodník Takačino „Taki” Inoue a speciální verze československého vozu Tatra 613 s názvem Tatra 623-R. Zatímco Taki byl už za své kariéry považován za nejhoršího závodníka ve formuli 1, tatrovka plnila roli safety caru během velké ceny na Hungaroringu. Pověst smolaře Taki potvrdil i na Velké ceně Maďarska. Poté, co se mu vzňal motor, vydal se pro hasící přístroj, aby svůj monopost vlastnoručně uhasil. Svou misi již ale nedokončil. Cestou k vozu vstoupil do cesty přijíždějící tatrovce a po střetnutí s její kapotou skončil na zemi se zlomenou nohou. Dodnes je jediným pilotem F1, kterého v přímém přenosu přizabil safety car. Že jsme si to nevymysleli, se můžete přesvědčit zde.
Grand Prix 1949: Masarykův okruh poprvé a naposledy
Málo se to ví, ale jedna velká cena se u nás skutečně jela. Šlo o poslední Grand Prix roku 1949, tedy již v době, kdy definitivně padla železná opona. Tým Ferrari už měl jistý titul, a tak nedorazili ani jeho hvězdní piloti Alberto Ascari či Juan Manuel Fangio. Na start se přesto postavilo třináct vozů. Okruh se dodělával ještě den před závodem, většinu povrchu tvořil asfalt a beton, jen na pár místech se jezdilo po dlažbě. Režim z akce s nádechem kapitalismu nadšený nebyl, ale nechtěl bránit lidem přijet se podívat, a tak do Brna dorazilo na 250 tisíc diváků. Mezi Prahou a Brnem několikrát zkolabovala doprava, což byl tehdy na rozdíl ode dneška nevídaný jev. Závod vyhrál britský pilot Peter Whitehead, na devátém místě skončil Bruno Sojka na speciálně upraveném Tatraplanu a Ital Giuseppe Farina vyjel během prvního kola ze zatáčky a zabil dva diváky.
Vladimír Rys: Fotograf ve službách Red Bull Racing
Mnohem víc ho bavil tenis, obzvlášť fascinovaný byl turnajem ve Wimbledonu. Bavil ho i fotbal, fotil Bundesligu, a ani ve snu by ho nenapadlo, že by se měl zajímat o rychlá auta. Když si ho do kanceláře zavolal jeho tehdejší šéf a zeptal se ho, jestli nechce svůj styl uplatnit ve formuli 1, řekl jednoduše ne. Místo sebe doporučil jiného fotografa. Po třech závodech si ho šéf zavolal znovu a formuli mu dal rozkazem. Výsledek? Vladimír Rys byl vyhlášen nejlepším fotografem formule časopisem Red Bulletin v roce 2008 a nejlepším fotografem F1 podle italské závodní federace v roce 2014. Jeho největší předností je analogový přístup, minimální postprodukce a schopnost dostat úžasné světlo, kompozici a jedinečný moment do jednoho snímku.