fb pixel
Vyhledávání

Co se stane s mrtvolou na mořském dně?

Oceán není orlická přehrada. Pokud do něj hodíte mrtvolu (pochopitelně) bez sudu, brzy se po ní ‚zapráší‘.

Elsa K.
Elsa K. 29.10.2014, 15:00

    Jaký byl asi osud Dexterových fiktivních obětí nebo těch, kteří nepřežili zkázu Titaniku? Podobný jako těchto prasat, kterými si vědci vypomohli při experimentu v zátoce Saanich Inlet na ostrově Vancouver Island při jihozápadním pobřeží kanadské provincie Britské Kolumbie. Tři jatečně upravená těla prasat byla umístěna na dno oceánu a prostřednictvím observatoře Venus pozorována po dobu tří let. Každé tělo bylo ponořeno na přelomu léta a podzimu do hloubky 99 metrů pod dálkově ovládanou kamerou a sledováno několikrát denně. Zároveň přístroje kontinuálně měřily hodnoty rozpuštěného kyslíku, slanost, hustotu, teplotu a tlak. První prase bylo okamžitě kolonizováno korýši rodu Munida quadrispina, krevetami Pandalus platyceros a kraby rodu Metacarnicus magister, kteří se do něj pustili, jak kdyby nikdy nejedli vepřové. Druhé tělo dopadlo obdobně. Napásli se na něm navíc různonožci – mrňavé potvůrky Orchomenella obtusa, které patří mezi nejpilnější uklízeče mořského dna.   a-VENUS-Gail-Anderson-and-Lynne-Bell VENUS/Gail Anderson a Lynne Bell, Zdroj: iflscience.com   Osud ostatků třetího prasete byl poněkud komplikovanější. Přilákaly zpočátku jen několik korýšů Munida quadrispina, takže vypadaly poměrně dlouho ještě jako prase. Pak se pokryly silnou vrstou sirných bakterií, a teprve až 92. den korýši dokonali dílo zkázy. První dvě těla byla totiž umístěna do vody, ve které byla hladina kyslíku snesitelná, což umožnilo lepší přístup korýšů. U třetího prasete byla voda již velmi anoxická (bezkyslíkatá). Menší korýši nebyli schopni sami kůži poškodit. Větší se pak vrátili až na jaře, do lépe okysličené vody. Tyto údaje jsou cenné při např. při forenzních vyšetřeních těl vylovených z moře či oceánu. Objasňují působení různých typů podmořských podmínek na mrtvé tělo, přibližují postmortální vývoj a realisticky upravují očekávání soudních potápěčů, ale třeba i rodin zesnulých. (Zdroj: www.plosone.org) Zajímavým faktem je, že pokud má na sobě člověk v době smrti tenisky, chodidla se spolu s kostí po nájezdu korýšů oddělí a pěnové podrážky vystoupají na hladinu. Proto se občas na pobřeží nacházejí pouze boty s ploskami chodidel uvnitř... Pokud se chcete podívat, jak rozklad pod mořskou hladinou vypadá v reálu, pusťte si tohle video. Chobotnice dorazila až po hostině. Nedoporučujeme, pokud právě obědváte.  

   
TÉMATA

Podobné články

Doporučujeme

Další články