Inflace řádí i v USA

Když trhy připočítají solidní čísla z trhu práce v USA z předminulého týdne, vychází jim, že americká centrální banka – Fed – na svém listopadovém zasedání zvýší svůj základní úrok o dalšího 0,75 procentního bodu. Tedy opět „darda“. A zřejmě ne poslední. Výrazná inflace vede trhy k úvaze, že je stále pravděpodobnější i prosincové zvýšení úroku ve stejném rozsahu, jež by tedy bylo už páté v řadě. Navíc trhy upravují – směrem vzhůru – svůj odhad, kam až se základní úrok vyšplhá v příštím roce, kdy by měl kulminovat.

Přesto, že Fed utahuje svoji měnovou politiku nejrazantněji od 80. let, míra nezaměstnanosti se v září v USA vrátila na své minimum od prosince 1969, 3,5 procenta. Na první poslech dobrou zprávu trhy nějak zvlášť nevítají, tím méně trhy s rizikovějšími aktivy. Extrémně nízká míra nezaměstnanosti totiž z jejich hlediska představuje hlavně další inflační tlak, a tedy tlak na další růst klíčové úrokové sazby Fedu. A vysoké úroky trhy drtí. Vždyť je to vlastně do značné míry jejich smysl. Dokud Američané nezískají pocit, že už na trzích hodně zchudli, že se akcie, jež vlastní, už opravdu notně propadly, neomezí své spotřebitelské výdaje, neb se jich stále bude držet dojem, že „na to mají“. A dokud neomezí své výdaje, inflace zůstane při síle. Což Fed nechce. A ze zákona proti tomu musí bojovat.

Ve výprodeji se tak po zveřejnění zmíněné zářijové inflace ocitl celý trh s kryptem. Bitcoin, nejrozšířenější kryptoměna, spadl k úrovni 18 tisíc dolarů za kus, na své třítýdenní minimum. Padal také ether, „dvojka“ mezi kryptoměnami, a takzvané altcoiny, tedy další, mladší a méně rozšířené kryptoměny typu Solany.

S růstem úrokových sazeb v podání Fedu stoupají úroky na amerických vládních dluhopisech nebo i dluhopisech podnikových. Například úrok třicetiletého dluhopisu americké vlády vystoupal po zveřejnění zářijové inflace až na úroveň čtyř procent, nejvýše za uplynulých jedenáct let. Vyhlídka vyšší inflace zkrátka nutí investory do dluhopisů k tomu, aby si říkali o vyšší úrok, jenž dopad vyšší inflace utlumí nebo ji ideálně pokryje tak, že reálný výnos – tedy nominální úrok po odečtení právě inflace – bude kladný. Jenže jestliže narůstá úročení u bezpečných vládních dluhopisů, oslabuje pohnutka investorů hledat vysoký výnos v oblasti rizikovějších aktiv typu kryptoměn. To je – vedle obecného strachu a úprku k hotovosti – momentálně stěžejní důvod, proč se tedy krypto ocitá ve výprodeji.

Přitom kolísavost zrovna bitcoinu v uplynulé době razantně polevila. Tradičně silně rozkmitané aktivum se nebývale zklidnilo, dokonce je nyní citelně klidnější než akciové tituly zahrnuté do klíčového ukazatele amerických burz Standard & Poor’s 500.

Nižší kolísavost sama o sobě značí nižší rizikovost, proto je třeba v případě právě akcií často vítána. Jenže v případě bitcoinu ji nyní doprovází také snížení objemu obchodů s ním. Ten nyní denně dosahuje jen necelých 50 miliard dolarů, zatímco ještě začátkem roku to bylo více než sto miliard. Kombinace nízké kolísavosti a nízkého objemu obchodování může věstit pohromu jak pro bitcoin, tak tudíž i pro další krypto. Podobně se bitcoin zklidnil na sklonku roku 2018, tehdy na úrovni kolem 6000 dolarů, přičemž mnozí mínili, že trh s ním ovládl pesimismus až přílišný. Bitcoin je ovšem zaskočil: místo vzestupu se dále propadl, až k cenovce 3000 dolarů za kus.

Konec roku 2018 byl pohromou také pro akcie. Tehdy je skolila na svoji dobu přísná měnová politika Fedu. Fed nakonec při pohledu na krvácení burz kapituloval a vzal své měnové politice značnou část její přísnosti. To si však nyní jen tak dovolit nemůže. Právě proto, že inflace je mnohem výše než tehdy. Zmíněná jádrová inflace koncem roku 2018 jen mírně přesahovala úroveň dvou procent, tudíž byla třikrát nižší než dnes.

Pokud se tedy americké inflace bude i nadále držet nečekaná síla, nelze vyloučit další pořádný „sešup“ jak na akciích, tak zejména na rizikovějších aktivech typu krypta. Dobré zprávy z trhu práce, ty o pokračující nízké nezaměstnanosti, jsou teď pro bitcoin a celé krypto vlastně dost špatné.