Britského premiéra Davida Camerona někdo načapal, jak jí hot dog příborem. Neslýchané, tvrdí veřejnost a ptá se, zda vůbec někdy předtím Cameron párek v rohlíku jedl. V pozadí kauzy, kterou samozřejmě britský bulvár nafukuje do nesmyslných rozměrů, zůstávají podobné "přešlapy" politiků v minulosti. Cameronova kauza je totiž občas označována za Forkgate 2.0 (fork=vidlička).
První Forkgate natropil newyorský starosta De Blasio, když si dovolil krájet newyorskou pizzu příborem. To je výsměch všem newyorským pizzám a veřejnost ho samozřejmě roznesla na kopytech. Newyorská pizza se přelozí v půlce (sama o sobě je příliš tenká, než abyste ji udrželi na konci v rovině) a jí se rukama. Podobného hříchu se dopustil i předchozí starosta Michael Bloomberg v roce 2009, ale toho měla média o poznání radši, a tak se o tom ani zdaleka tolik nepsalo.
Zvrat v první Forkgate způsobila až odpověď italských mistrů. De Blasio se totiž vymluvil na to, že v jeho evropské domovině je obvyklé, že se pizza začíná jíst příborem a poslední zbytky se teprve jedí rukou. Newyorčané tuto reakci ignorovali, ale když se zeptáte přímo Italů, řeknou vám, že v restauraci se skoro vždy pizza konzumuje pomocí příboru - jde o veřejné místo a zachování důstojnosti. Mládež možná toto pravidlo porušuje, mj. naučená z amerických filmů a seriálů, ale starší generace vždy krájí horkou pizzu vidličkou a nožem, a pak si teprve občas pomůže rukou.
Jeden by čekal, že u svaté trojice obouručáků - pizzy, hamburgeru a mexického jídla (burrito, tortilla, fajita) je použití příboru bez výjimky hříchem, ale dodnes si vzpomínám na první hromadné návštěvy českých McDonald´s, kdy si rodiny domů odnášely big meky v akci 1+1 zdarma, aby do nich zařízly své nerezové příbory. I naši rodinu to postihlo a já si vzpomínám na otce a matku, jak boří nůž do dvoupatrového burgeru, který se bortí na kousíčky, které jsou shrábnuty hranou vidličky.
Ve Švédsku je oproti tomu jezení hamburgeru příborem zcela normální a místní řetězce (s výjimkou cizáckého McDonald´s) běžně vidličky a nože nabízejí. Jde především o stolovací návyky a nebezpečí toho, že si během polední přestávky potřísníte oděv. Totéž by se ostatně dalo říct i o hot dogu, který při nešikovném zmáčknutí (a nemluvím jen o naší vrtané verzi, ale i západní "otevřené") vystřelí svou náplň jako projektil.
Na rozdíl od jiných zaručených stolovacích návyků, které platí v různých zemích (nezapichovat hůlky křížem v Asii, nejíst levou rukou v Indii, neříkat si o extra sýr v Itálii), neexistuje pro konzumaci zmíněných jídel jakýkoliv všeobecně uznávaný standard. Kuřecí stehno také většina z nás krájí příborem a nepřipadá si při tom nijak nepřirozeně. Jenže jakmile jste politik a ocitnete se uprostřed dne, kdy se "zaručeně nic důležitějšího nestalo", je celkem jisté, že od stolu bez šrámů neodejdete.
Takže dobrou chuť, pokud právě večeříte...
A TADY máte článek o tom, jak čeští političtí korektníci měří Romům dvojím metrem.