fb pixel
Vyhledávání

Lovec čarodějnic Matthew Hopkins: Během tří let se mu podařilo umučit a zabít třista nevinných žen

Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain

Hony na čarodějnice jsou bezesporu temnou kapitolou historie. Lovci čarodějnic jsou však spíše fiktivní postavy. Někteří však skutečně existovali. Konkrétně jde například o Matthew Hopkinse, který byl vnímán jako nejúspěšnější lovec čarodějnic v Anglii. Během své krátké kariéry poslal na smrt téměř 300 lidí a navíc proslul brutálními metodami mučení.

Martin Miko
Martin Miko 14.1.2025, 03:41

Reálný lovec čarodějnic

Otázka, zda reálně existovali lovci čarodějnic, nebo jde jen o výmysl spisovatelů a filmařů, není příliš snadná. Lovci čarodějnic, jak je známe z filmů, jsou často idealizovanými hrdiny, kteří bojují proti zlým bytostem s nadpřirozenými schopnostmi. Navíc mnohdy riskují své vlastní životy a využívají důvtip a speciální nástroje k zabíjení. Tato představa je však pouhou fikcí. Skuteční lovci čarodějnic existovali, ale od svých filmových protějšků se velmi zásadně lišili. Ve středověku byly hony na čarodějnice běžné a strach z obvinění pronásledoval téměř každého, kdo se jen trochu lišil od ostatních. Stačilo, aby někdo obvinil svého souseda nebo sousedku kvůli závisti nebo neshodám.

Tito lovci ve skutečnosti pronásledovali a mučili obyčejné ženy, které se ocitly v nesnázích nebo byly nespravedlivě obviněny. To je zásadní rozdíl. Zatímco fiktivní lovci čarodějnic bývají kladnými hrdiny, ti skuteční byli často inkvizitoři, jejichž činy měly k hrdinství hodně daleko.

Dnes se zaměříme na Mathewa Hopkinse, který patřil k nejznámějším lovcům čarodějnic. Narodil se roku 1620 v Anglii a během své krátké, ale intenzivní „kariéry“ měl na svědomí smrt přibližně 260 lidí obviněných z čarodějnictví. Aktivně působil zejména během anglické občanské války ve východní Anglii. Sám sebe označoval za „generála lovců čarodějnic“, i když tento titul nikdy oficiálně nezískal. Hopkins začal svou činnost v březnu 1644, přičemž o jeho životě před tímto datem víme z kronik jen velmi málo. Pocházel pravděpodobně z vesnice Great Wenham v Suffolku a byl čtvrtým ze šesti dětí puritánského kněze Jamese Hopkinse. Po přestěhování do Manningtree v Essexu, kde zdědil menší jmění, se brzy zapojil do honů na čarodějnice.

Na počátku 17. století vládou Jakuba I. opětovně zavedený trest smrti za čarodějnictví podpořil atmosféru strachu a veřejných obvinění. Hopkins byl silně ovlivněný puritánskou výchovou. Údajně získal právní vzdělání, což mu pomohlo při formulaci obvinění. První případ řešil v roce 1644, kdy se dozvěděl o ženách praktikujících „černou magii“. Spolu se svým kolegou Johnem Stearnem obvinil celkem 23 žen. Čtyři zemřely ve vězení, devatenáct bylo popraveno.

Poté se Hopkins se Stearnem vydali na cestu po východní Anglii, kde navštívili hrabství jako Suffolk, Essex či Norfolk. Tvrdili, že byli pověřeni parlamentem k odhalování čarodějnic, a za své služby si nechávali štědře platit. Podle záznamů až 23 liber za město, což je v dnešních hodnotách zhruba 3800 liber. Hopkinsova pověst se zakládala také na jeho mučících metodách, které obcházely zákaz fyzického mučení v Anglii. Obviněné trýznil odpíráním spánku, jídla a vody, což vedlo k poměrně rychlému přiznání. Mezi jeho další praktiky patřilo hledání „ďáblových znamení“ neboli mateřských znamének nebo pih, či řezání tupým nožem, kdy nekrvácení považoval za důkaz čarodějnictví. Ano, takto snadno to šlo.

Matthew Hopkins se ve své činnosti lovce čarodějnic ukázal jako mimořádně efektivní, přestože jeho „kariéra“ trvala pouhé tři roky. V roce 1647 se stáhl do ústraní a vydal knihu The Discovery of Witches. Během této krátké doby však stál za smrtí téměř 300 lidí a vydělal zhruba 1000 liber, což bylo tehdy dost peněz. Odhaduje se, že mezi 15. a 18. stoletím vedly čarodějnické procesy v Anglii k přibližně 500 popravám. I kdyby počet obětí Hopkinsových procesů byl na nejnižší odhadované hranici, znamenalo by to, že je odpovědný za 20 % všech čarodějnických poprav v této době.

Během pouhých 14 měsíců svých výprav se Hopkins a jeho kolega Stearne postarali o více poprav než všichni ostatní lovci čarodějnic v Anglii za předchozích 160 let. Hopkins zemřel na tuberkulózu 12. srpna 1647, nedlouho po svém odchodu do ústraní, ve věku zhruba 27 let. Byl pohřben na hřbitově kostela St. Mary v Mistley Heath.

Zdroje informací:

https://earlofmanchesters.co.uk/who-was-matthew-hopkins-the-witchfinder-general/

https://www.bbc.co.uk/bitesize/guides/z3jb3j6/revision/

https://www.britannica.com/biography/Matthew-Hopkins

Podobné články

Doporučujeme

Další články