V hlavní roli terorizující matka
Olga Scheinpflugová byla pravděpodobně první a zároveň i poslední láskou Karla Čapka. Mladou herečku, která začínala ve Švandově divadle, oslovil v roce 1920, když mu bylo třicet let. V té době se pokoušel prosadit jako začínající spisovatel. Do té doby ho jeho matka Božena držela doma jako mamánka. Čapek byl od dětství často nemocný. Prodělal spálu a v době, kdy poznal Olgu, bojoval s bolestmi zad. Nejprve ji dlouho pozoroval kukátkem během představení, až si nakonec dodal odvahu a oslovil ji. Olga později uvedla, že jejich první setkání bylo velmi trapné a komické.
„S nesmělostí studenta na mě čekal po divadelním představení. Řekl, že bych měla přečíst roli Mimi v jeho hře Loupežník, protože mám prý hlas jako pták,“ vzpomínala tehdy Olga. Čapek jí nabídl roli v divadelní hře, kterou ještě neměl ani napsanou. Při jejich prvním rozhovoru byl údajně tak nervózní, že koktal a potil se. Olga roli přijala, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí. Postava Mimi jí prý skvěle sedla, hra Loupežník se stala úspěšnou, a Čapek si konečně vydobyl uznání jako divadelní dramatik. Díky tomu získal vytoužené angažmá ve vinohradském divadle, což byl zásadní zlom v jeho budoucí kariéře.
V té době Karel Čapek usiloval také o přízeň jiné ženy, konkrétně studentky Věry Hrůzové. Ta však vztah s ním okamžitě ukončila, když se dozvěděla o Olze. Zpráva o tom, že její syn Karel má vážnou známost, Boženu Čapkovou velmi rozrušila. Nejprve mu vztah s Olgou vymlouvala, ale když neuspěla, tak se rozhodla mu dívku zakázat. Čapek se tak ocitl v obtížné situaci. Vždycky totiž matku bezvýhradně poslouchal, protože její slovo pro něj bylo svaté. Zároveň ale Olgu hluboce miloval a nechtěl se jí vzdát. Nastalo tak období plné konfliktů a hádek.
Když Karel Čapek poprvé oznámil matce, že plánuje jet s Olgou na dovolenou, Božena Čapková reagovala jako hysterka. Před Olginými zraky synovi vyčetla, že jeho křehké zdraví nesnese pohlavní akt. Samotnou Olgu označovala řadou urážek a vulgarit. Nakonec dovolila Karlovi odjet do Krkonoš pouze pod podmínkou, že je doprovodí jeho starší sestra Helena. Ta s nimi měla bydlet v jednom pokoji a dohlížet na něj. Zdá se však, že Helena svůj úkol nezvládla, protože Olga se z dovolené vrátila těhotná. V obavách z reakce své budoucí tchyně se raději rozhodla jít na potrat.
Karel Čapek se snažil Olgu od potratu všemožně odradit, ale to se mu nepovedlo. Olga nevěřila, že by se dokázal vymanit z vlivu své despotické tchýně. Její rozhodnutí Karla hluboce zasáhlo, a proto se rozhodl vztah definitivně ukončit. Po jeho odchodu se Olga pokusila o sebevraždu, protože si život bez něj nedokázala představit. Na poslední chvíli ji zachránila její sestra, což Karla přimělo vrátit se k ní. Kvůli matčiným přáním se však dlouho bál si jí vzít, a proto spolu žili jen jako partneři, což bylo v tehdejší době neobvyklé. Až po smrti Boženy Čapkové v roce 1924 si ji Karel v roce 1935 konečně vzal za ženu.
Olga byla pro Karla velkou inspirací. Přispěla například námětem k jeho hře Matka a byla mu oporou v osobním i profesním životě. Přesto však jejich vztah nebyl ideální. Pro svou živou a společenskou povahu považovala Olga Karla spíše za sourozence než za manžela. Vedla velmi volnomyšlenkářský život a mezi její milence patřili i známé osobnosti. Mezi její milence patřil například Jan Masaryk.
Navzdory všem problémům a aférám měla Olga Čapka ráda. I když spali v oddělené místnosti a její vztahy s milenci pokračovaly, vždy se ke Karlovi vracela a stála při něm v dobrém i zlém. Samotné manželství však trvalo pouhé tři roky. Když Karel Čapek umíral na zápal plic, byla u něj, držela ho za ruku a byla mu oporou až do jeho smrti.
Zdroje informací:
https://encyklopedie.praha2.cz/osobnost/2703-olga-scheinpflugova
https://dvojka.rozhlas.cz/capkove-mamince-se-nelibila-a-nejspis-ji-dohnali-k-interrupci-pribehy-slavnych-7481639
https://vltava.rozhlas.cz/karel-capek-matka-drama-zeny-ktera-odmita-obetovat-sve-syny-valce-8850663