Uprchlická krize se ani po dvou letech od svého vypuknutí nemírní. K evropským břehům stále připlouvají tisíce uprchlíků, kteří buď utíkají před válkou, nebo jen chtějí zkusit štěstí v Evropě, na které je láká vidina významného finančního přilepšení si. Nejhorší je situace v Řecku a Itálii, které jsou pro uprchlíky nejčastějšími vstupními zeměmi do EU. Lodě neziskových organizací, které pomáhají africkým migrantům, by nově měly být doprovázeny policií. Neziskové organizace provozující tyto lodě se ale policejním kontrolám odmítají podřizovat.
Když před dvěma lety naplno propukla uprchlická krize, nikdo nemohl tušit, jak obrovských rozměrů nabude vlna imigrantů, kteří budou chtít vstoupit na území Evropské unie a požádat zde o azyl. V prvním roce krize, tedy v roce 2015, přišlo téměř milion a čtvrt uprchlíků. V roce 2016 byl jejich počet o něco menší, přesto je ale příliv nových žadatelů o azyl stabilně nesmírně vysoký a evropské státy si již s nově příchozími přestávají vědět rady.
profimedia-0282026112.jpg
Do Itálie na chatrných plavidlech poskytnutých pašeráky lidí za tento rok dorazilo přes 80 tisíc migrantů. Mnohým pomohly lodě neziskových organizací. (Foto: Profimedia.cz)
S největším náporem migrantů se potýká hlavně Řecko, které je vstupní zemí pro uprchlíky ze zemí Blízkého východu, kteří utíkají před válkou v Sýrii a Iráku a kteří se na chatrných plavidlech dostávají přes moře z Turecka na přilehlé řecké ostrovy. Druhou zemí potýkající se s největším přílivem uprchlíků je Itálie. Ta je cílovou destinací pro osoby ze zemí severní Afriky. Do Itálie jich za tento rok dorazilo přes 80 tisíc. S nimi je největší problém ten, že většinou se nejedná podle mezinárodního práva o uprchlíky, ale o ekonomické migranty, kteří na poskytnutí azylu nemají nárok. S jejich vyhošťováním jsou nicméně nesmírné problémy a tak mnohdy zůstávají na evropském území ilegálně.
Afričtí migranti povětšinou plují z Libye na ostrůvek Lampedusa ve Středozemním moři, který patří Itálii. Jakmile se jim podaří na ostrov dostat, již mohou žádat o azyl, čímž se spustí několikaměsíční procedura, během které mají nárok na pobírání sociálních dávek. Mnoho z těch, kteří neuspěli a byli vyhoštěni, cestu absolvovalo s padělanými doklady již několikrát. Nafukovací čluny a chatrné staré loďky, které tito migranti používají, se často potápí a několik stovek uprchlíků se již ve Středozemním moři utopilo. Zachraňovat je se rozhodly četné neziskové organizace vybavené stabilními plavidly.
profimedia-0315665931.jpg
Některé neziskové organizace pomáhající migratům jsou podezřelé ze spolupráce s pašeráky. Odmítáním policejního dozoru nad svou činností si svůj obraz u veřejnosti moc nevylepší. (Foto: Profimedia.cz)
Posádky lodí neziskovek dlouhodobě čelily podezření, že spolupracují s pašeráky lidí a uprchlíky pouze překládají na domluvených místech, aby usnadnili jejich bezpečnou cestu do Evropy. To by mohlo mít vliv i na počet lidí, kteří se do Itálie vydají, jelikož je nebrzdí strach z toho, že by je riskantní plavba mohla stát život a mají jistotu komfortní plavby na lodích nevládních organizací. Již v květnu tohoto roku si z těchto důvodů italská parlamentní komise vyžádala, aby lodě neziskovek pluly pouze s policejním dohledem a podrobovaly se policejním kontrolám, zda nepřeváží na svých palubách ilegální migranty a napomáhají jim proniknout na evropskou půdu.
Některé nevládní organizace organizující pomoc uprchlíkům ve Středozemním moři se policejním kontrolám odmítají podřídit a přítomnost policistů na palubách svých lodí odmítají. Jak informovala i Česká televize, minimálně dvě neziskové organizace odmítají podepsat úmluvu o nových pravidlech pří záchranných akcích. Svůj postoj odůvodňují tím, že mají obavy z toho, že policie by zachráněné migranty mohla za jejich jednání postihovat. Ve své podstatě se tak neziskovky vzepřely právu a spravedlnosti, neboť brání policistům v tom, aby potírali nelegální migraci na evropské území. Podle nevládních organizací nicméně policejní přítomnost narušuje neutralitu neziskového sektoru.
Jednání neziskovek působících ve Středozemním moři si povšiml i europoslanec Jan Zahradil, který situaci okomentoval na svém Facebooku. "Tuto informaci považuji za neuvěřitelný případ selhání státu právě tam, kde je jeho role nezastupitelná," projevil své rozhořčení Zahradil. "Italský premiér, místo aby peskoval země Visegrádské čtyřky za "neplnění povinností", by měl urychleně zajistit, aby je jeho země začala plnit - v první řadě tím, že znovuobnoví autoritu svých vlastních institucí," dodal europoslanec.
A TADY si přečtěte o tom, že brexit bude platit od března 2017 a co to bude obnášet.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
