Panenky jsou určeny jen na hraní, a pokud jich má dítě dostatek, stačí je odložit do kouta a je klid. To by se ale rozhodně nelíbilo námořníku Robertovi. Vše totizž muselo být přesně podle jeho pravidel. Požadoval pokoj s výhledem na ulici, chtěl jíst s rodinou u stolu a jeho postel musela být co nejblíže ložnici. To by bylo v pořádku, tedy kdyby byl živý.
Záhada strašidelné hračky
V roce 1906 v městečku Key West na Floridě žil chlapec jménem Robert Eugene Otto. Jeho bohatí, ale stále zaneprázdnění rodiče mu najali služebnou, která mu darovala panenku v obleku námořníka. Robert si ji okamžitě oblíbil a pojmenoval jí stejně jako sebe. Konečně měl nějakou společnost. Po čase však rodiče služebnou propustili, a právě tehdy se začaly dít velmi podivné věci. Před svým odchodem totiž údajně panenku proklela.
Krátce po odchodu služebné z domu Ottových se podle Eugena stalo něco neuvěřitelného. Robert totiž ožil. Chlapec tvrdil, že s ním panenka mluví a snaží se ho přimět k různým neplechám, například k ničení nábytku. Přesto se Eugene odmítal své oblíbené hračky vzdát a nechtěl žádnou jinou. Šlo o naprosto bizarní situaci, kterou nikdo nechápal.
Rodiče mu zpočátku nevěřili. Přece není možné, aby neživá panenka měnila výrazy obličeje a pohybovala se po domě. Jejich pochybnosti však brzy vzaly za své, když sami uslyšeli Robertův smích. Situace se zhoršila, když sousedé začali klepat na jejich dveře a stěžovali si, že v oknech domu viděli podivnou postavu v námořnickém obleku.
Ani v dospělosti Eugene nedokázal přerušit pouto se svou panenkou. Stal se z něj svérázný malíř, který byl ochotný udělat pro Roberta v podstatě cokoliv. Po svatbě se s manželkou Anne přestěhoval do jejího rodinného domu, kde začal přestavovat podkroví, aby vytvořil panence vlastní prostor. Anne však Robert začal vadit. Musela ho snášet při večeři, v ložnici a často byla nucena poslouchat jeho nepříjemný pištivý smích, když byla sama doma.
Rekonstrukce podkroví se příliš nedařila, a tak Robert trval na tom, aby měl pokoj s výhledem na ulici, pravděpodobně proto, aby mohl děsit kolemjdoucí. Anne byla zásadně proti, ale Eugene se kvůli tomu stával stále podrážděnějším a dokonce ji začal zamykat do skříně. Ani po jeho smrti Anne nenašla klid. Podle závěti musela panenka zůstat v domě. Nakonec se vdova rozhodla dům prodat.
Noví majitelé neměli ani tušení, že jejich nový domov sdílí s panenkou, která umí způsobovat potíže. Robert nepřestal řádit. Běhal po domě, smál se a bouchal dveřmi. Nakonec skončil v muzeu East Martello v Key Westu, kde se stal jednou z hlavních atrakcí. Zdálo se, že mu zájem návštěvníků vyhovuje, protože byl konečně středem pozornosti.
Anebo mu to možná nesvědčí. Robert prý vykazuje známky stárnutí. jeho vlasy šediví a odborníci údajně naměřili hodnoty teploty, které odpovídají živým organismům. Aby bylo zajištěno bezpečí návštěvníků, je umístěn ve speciální skleněné vitríně, přesto mnozí cítí nepříjemné mrazení v zátylku. Pokud byste si chtěli Roberta vyfotit, musíte ho nejprve slušně požádat. Skloní-li hlavu na stranu, znamená to odmítnutí. V takovém případě riskujete, že fotografie bude rozmazaná nebo si dokonce vysloužíte prokletí, které Robert údajně dokáže seslat.
O děsivém Robertovi byl v minulosti několikrát dokonce natočen i film. Příběh Roberta the Doll se stal natolik fascinujícím, že inspiroval vznik hororového filmu Robert z roku 2015. Režii si tehdy vzal na starost Andrew Jones. Snímek sleduje rodinu, která se potýká s děsivými událostmi poté, co si domů přinesla zdánlivě nevinnou panenku. Úspěch filmu vedl k natočení několika pokračování, jako například The Curse of Robert the Doll (2016) nebo Robert and the Toymaker (2017), která rozvíjejí příběh o Robertovi a přidávají mu nový rozměr. Tyto filmy si pohrávají s původní legendou a přinášejí divákům mrazivý pohled na jednu z nejděsivějších hraček v historii.
Zdroje informací:
https://atlasobscura.quora.com/https-www-atlasobscura-com-articles-story-behind-robert-the-doll
https://www.atlasobscura.com/articles/story-behind-robert-the-doll
Podobné články
Doporučujeme
