Talentovaný filmař a idol žel
Karel Lamač se narodil v pražských Košířích jako jediný syn magistra farmacie Karla Lamače, rodáka z Prahy, a jeho ženy Františky. I když stejně jako jeho otec studoval farmacii, mnohem více ho přitahovalo umění. Již během studií vedl filharmonický orchestr jako dirigent a také vystupoval s ochotníky coby kouzelník. Za první světové války nastoupil do armády a na frontě natáčel aktuality ze zákopů, často přitom riskoval vlastní život. Po návratu z války a osamostatnění založil filmový ateliér Kavalírka.
Během prvního roku jeho existence natočil československý film Vzteklý ženich, ke kterému napsal scénář, režíroval ho a také v něm hrál. Jako herec vytvořil úspěšnou dvojici s prvorepublikovou herečkou Annou Ondrákovou, která byla do Lamače hluboce zamilovaná a chtěla se za něj provdat. Lamač však trval na tom, že zůstane svobodný, což Ondrákovou zklamalo natolik, že si z trucu vzala německého boxera Maxe Schmelinga.
Lamače sice zklamalo, když si Anna Ondráková vzala Maxe Schmelinga, ale jeho pověst milovníka tím neutrpěla. Ženy střídal velmi často, a mezi jeho milenkami byla i slavná Lída Baarová, které jako osmnáctileté pomohl přijít o panenství. „Bylo mi sotva osmnáct a on to s takovými mláďaty uměl,“ vzpomínala tehdy Baarová. S humorem také dodala: „Každý muž, který se zamiloval do nějaké herečky, dříve nebo později zjistil, že už je alespoň druhý. První byl vždy Lamač.“
Jeho posledním československým němým filmem před druhou světovou válkou byla komedie Milování zakázáno z roku 1938, kterou nejen režíroval, ale v ní i hrál. Lamač se zároveň proslavil jako režisér prvního českého plně ozvučeného filmu C. a k. polní maršálek s Vlastou Burianem v hlavní roli. S Burianem natočil i další oblíbené komedie, z nichž se dodnes těší popularitě snímky jako To neznáte Hadimršku, On a jeho sestra, Funebrák, Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, Ducháček to zařídí nebo U pokladny stál. Kvůli hrozbě nacismu emigroval nejprve do Nizozemska, poté do Belgie a Francie, kde pokračoval v natáčení filmů. Po pádu Francie před nacisty odešel do Velké Británie, kde vstoupil do Royal Air Force a natáčel dokumenty o československých vojácích. Velký ohlas vyvolala jeho protinacistická satira Švejk bourá Německo, ve které vystoupil i samotný Jan Masaryk, který později působil jako československý ministr zahraničí.
Po skončení druhé světové války se Karel Lamač na velmi krátkou dobu vrátil do Československa. Brzy však opět emigroval, tentokrát ze strachu z nástupu komunistického režimu, který se začal prosazovat ve veřejném prostoru. Jeho první zastávkou byla Francie, kde zůstal několik let. Později odešel do Spojených států, kde se věnoval inovacím v oblasti filmu a televize. Pracoval na různých technologických vylepšeních a nových postupech, čímž přispěl k rozvoji audiovizuálního průmyslu. Po ukončení své aktivní kariéry se rozhodl usadit v Mnichově v bavorském Německu, kde strávil závěr svého života.
Karel Lamač zemřel 2. srpna 1952 v Hamburku, kde pobýval u své dávné lásky Anny Ondrákové-Schmelingové a jejího manžela, bývalého boxera Maxe Schmelinga. Navzdory dramatickému vztahu z mládí ho Anna spolu s manželem přijala a poskytla mu péči v jeho posledních dnech. Lamač zemřel na komplikace spojené s vážným onemocněním ledvin a jater. Je pohřben na hřbitově v Hamburku, kde jeho hrob dodnes připomíná jednoho z nejvýraznějších průkopníků československé kinematografie.
Zdroje informací:
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/37847/karel-lamac
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Lama%C4%8D
https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/karel-lamac-120-let-od-narozeni.A170126_132929_filmvideo_vha