Nizozemský odboj nebyl pouze záležitostí mužů, ale angažovaly se v něm i ženy. V roce 2018 ve věku 92 let zemřela poslední hrdinka tohoto odboje, Freddie Oversteegen, která se jako mladá dívka podílela na boji proti nacistům, včetně jejich zabíjení.
Odbojářka od puberty
Freddie bylo teprve čtrnáct let a její sestře o dva více, když za nimi poprvé přišel velitel odbojové skupiny, Frans van der Wiel, s ne zcela běžným nápadem. Válka v té době přinášela i krajní a nezvyklé činy, které nelze hodnotit podle běžných měřítek. Byl rok 1940 a Nizozemsko už bylo pod nacistickou okupací. Frans van der Wiel si dívek všiml již dříve, protože se zapojily do šíření protinacistických letáků. Tento nápad předložil jejich levicově založené matce, která děti vychovávala k odpovědnosti a sociálnímu cítění. Po rozvodu však na obě zůstala sama a ve svém domě ukrývala válečné uprchlíky uprchlíky.
Plán spočíval v tom, že dívky měly svádět nacistické vojáky a lákat je stranou od jejich kolegů. Jako mladé a atraktivní dívky by nikdo nečekal, že by mohly být zapojeny do odboje. V těchto těžkých časech se podobné taktiky používaly často. atraktivní dívky trávily čas v barech, kde se seznamovaly s nepřátelskými vojáky a slibovaly jim všemožná potěšení. Sázka na to, že vojáci neodolají, byla vysoká, protože mnozí se opravdu nechali zlákat a následovali dívky do lesů, kde je místo slibovaných rozkoší čekala smrt. Nacisté byli poté pohřbeni v lese a zbavení svých uniforem. Zmizeli v podstatě beze stopy.
Úkolem dívek nebylo přímo zabíjení. Avšak spolupracovaly s partyzány, se kterými prošly vojenským výcvikem. Musely se naučit střílet, orientovat v lesích a nakonec i zabíjet. První ze sester, která zavraždila nacistu, byla čtrnáctiletá Freddie. Když jí po po letech novináři z The Washington Post zeptali, kolik lidí během války zabila, odpověděla, že to není otázka pro vojáky. Mezi vojáky totiž panuje pravidlo, že o událostech, které se staly během války, se nemluví.
Kromě svádění vojáků měla Freddie na starosti i jiné úkoly. Například pašovala zbraně, hlídkovala v lesích a podminovávala mosty a železniční tratě. Pomáhala také pašovat židovské děti, aby je uchránila před deportacemi do koncentračních táborů. Po válce se Freddie Nanda Dekker-Oversteegen vdala a vychovala tři děti. Na svou roli v odboji byla patřičně hrdá, ale zároveň si nesla mnoho traumatických zážitků, které ji provázely po celý život. Zemřela 5. září 2018, den před svými 93. narozeninami, na následky infarktu. Poslední roky svého života prožila v pečovatelském domě ve městě Driehus, kde byla uznávaným symbolem ženského odboje.
Freddieina sestra Truus zemřela v roce 2014. Krátce po skončení druhé světové války se provdala za Pieta Mengera, se kterým měla čtyři děti. Nejstarší z nich byla pojmenována po její spolubojovnici Hannie Schaft, která byla v březnu 1945 zatčena nacisty a později popravená. Truus často navštěvovala nizozemské školy a univerzity, kde vyprávěla o své válečné zkušenosti, antisemitismu, toleranci a také o lhostejnosti. Tím si získala respekt u mladších generací.
V roce 1982 napsala knihu o svých dramatických zážitcích z války, kterou nazvala „Not now, not ever“ (Když ne teď, tak nikdy). Byla také malířkou a sochařkou, přičemž její umělecká díla byla inspirována odbojem. Dne 15. dubna 2014 byla, spolu se svou sestrou, oceněna Mobilizačním válečným křížem.
Zdroje informací:
https://www.washingtonpost.com/local/obituaries/freddie-oversteegen-dutch-resistance-fighter-who-killed-nazis-through-seduction-dies-at-92/
https://www.history.com/news/dutch-resistance-teenager-killed-nazis-freddie-oversteegen
https://www.theguardian.com/world/2018/sep/23/freddie-oversteegen-dutch-teenager-who-resisted-nazis
Podobné články
Doporučujeme
