Milují vejce natvrdo

Obvyklou potravu představuje pro surikaty menší hmyz, dále loví také malé savce, plazy i ptáky. Pochutnají si ovšem i na jiné pochoutce, kterou velmi dobře znají i lidé. A to vejce natvrdo! Nevěříte? O tento objev se před osmadvaceti lety zcela náhodou postaral profesor Tim Clutton-Brock, když se v rámci svého výzkumu snažil získat jejich sympatie. „Zkoušeli jsme nejrůznější odměny. Moučné červy, kobylky nebo arašídové máslo, ale o nic takového neměly zájem. Věděli jsme ovšem, že kvůli vejcím přepadávají hnízda kulíků. Zkusili jsme proto rozbít slepičí vejce. A to tak, aby jim stékalo po stranách obličeje a musely ho slízat. Jenže ani to nefungovalo. V pouštním žáru se ovšem jedno z vajec uvařilo na boku nory, a to hned snědli,“ prozradil Clutton-Brock.

Hlídají dění na obloze

Každodenní náplní života surikat je důkladné mapování dění nejen na zemi, ale i ve vzduchu. Moc dobře totiž vědí, na koho si v přírodě musí dávat pozor! Jednak to jsou hadi, ale spolu s nimi především draví ptáci. Naštěstí se ale mohou v tomto směru spolehnout na svůj výborný zrak. Jelikož například poletujícího orla vidí na více než tisíc stop, pomáhá jim tento dar od boha včas registrovat blížící se vzdušnou hrozbu. Je tady však jedno ale… Podle studií National Geographic jsou obavy surikat z dravců tak velké, že zamíří do úkrytu i v případě, že kolem proletí letadlo. Často však jejich obrana před dravci spočívá v tom, že se jen přikrčí, ztuhnou a doufají, že si jich nikdo nevšimne.

Jsou mistry komunikace

Jste extrovertní povaha? Tak to by se vám ve společnosti surikat mohlo líbit. Jedná se totiž o docela „upovídané“ živočichy. Umí vyprodukovat desítky různých druhů zvuků, které jim do značné míry rovněž pomáhají hlavně s obranou před nepřítelem. Jde například o výhružné vrčení, obranný poplašný štěkot, nebo hlasité syčení. To využívá celý dav surikat ve chvíli, kdy se snaží zastrašit predátora, který se k němu blíží. A ještě jedna zajímavost v souvislosti s komunikačními schopnostmi surikat: samičky mají tendenci být při svých projevech hlasitější než samci.

Umí rozpoznat hlasy druhých

Stejně jako lidé zvládnou rozpoznat hlasy svých přátel a rodiny po telefonu. Studie z roku 2011 ukázala, že rozlišit volání různých členů svého klanu umí také surikaty. Vědci jim v rámci testování přehrávali za pomoci skrytých reproduktorů, které byly umístěny naproti testovaným surikatám, navzájem jejich hlasy. Zkoumané surikaty během testu naznačovaly, že nastalou situaci považují za nemožnou. Oproti ostatním však věnovaly těmto nahrávkám mnohem větší pozornost. Situace se jim jednoduše nezdála…

Značkují si své území

Není tajemstvím, že celá řada živočichů si značkuje území ve svém okolí. Psi k tomu využívají svou moč, kočky zase pachové žlázy, které se nachází na tváři a čele. Výjimkou v tomto ohledu nejsou ani surikaty. V pachových váčcích pod ocasem si za tímto účelem vytvářejí „pastu“ z výměšků, kterou následně potírají kameny a rostliny. Podle studie vědců z Dukeovy univerzity z roku 2017 zveřejněné v časopise Scientific Reports pocházejí chemické signály obsažené v pachových značkách z bakterií, kterým se v sekretech daří.

Chcete se o surikatách dozvědět více? Podrobnější sondu do jejich života nabídne dokumentární série Seznamte se se surikatami (Meet the Meerkats), jejíž první díl má premiéru v neděli 19. prosince ve 20 hodin na Discovery.