Internet má často tendenci soustředit se na tu nejstupidnější část populace, a proto se vám občas může zdát, že kolem vás je jenom horda idiotů, která se po nocích schází, aby nadávala na Sorose a ve jménu svobody si navzájem kašlala do úst. Ale v každé zemi je i druhý protipól tohohle extrému, inteligentní lidé, kteří s virem aktivně bojují. Vědci, kteří dnem i nocí po celém světě vyvíjejí vakcínu. A daří se jim, jak se zdá.
V záplavě “občansky neposlušných jelit” pak může zapadnout to, jak nesmírně cool a fascinující je, že bychom mohli mít bezpečnou vakcínu pouhý rok poté, co nové onemocnění Číňané rozšířili do světa. V podstatě jen několik měsíců nám trvalo než jsme vzali, prozkoumali a vyvinuli zbraň proti naprosto neviditelnému nepříteli, který představuje největší nebezpečí nejspíš od konce 2. světové. Myslíme tím "nám lidem," tedy některým. S tímhle přístupem a vervou jsme v roce 2030 na Marsu.
Nejdřív ale ten koronavirus. Otázka totiž je, která vakcína tady bude první, a kterou si ve skutečnosti necháme střelit do žíly.
Čínská chřipka, ruský lék
Totalitní režimy mají v geopolitických hrách vždycky několik nefér výhod. Nemusí spolehlivě informovat okolní svět a mohou si se svou populací dělat, co jenom chtějí. Proto se také první vakcíny objevily v Číně a v Rusku.
Rusové si na tom udělali ohromné PR, nazvali vakcínu Sputnik a pomalu začínají plošně očkovat. Ohrožené skupiny, vládní představitele a jejich rodinné příslušníky… v Rusku se o Sputniku zatím mluví jako o vakcíně pro vyvolené. Přestože profesor Prymula říká, že Sputnik není špatný, k nám se asi jen tak nedostane, protože neprošel řádným testováním a EU nás nenechá prát si do žil nějaké netestované svinstvo. Nejspíš. Navíc to podle posledních průzkumů veřejného mínění vypadá, že ani polovina Rusů se nechce nechat testovat. Víte, to se vám stane, když roky zahrnujete internet řečmi o nefunkčnosti vakcín. Je pak těžké hledat pro ruskou administrativu nějaké sympatie.
Čína je na tom ještě trochu jinak, tam údajně očkují vojáky už od poloviny léta, ale o jejich vakcíně od společnosti CanSino víme jen málo. Podle všeho měla být vyvinuta přes páteř klasické rýmy a většina západních expertů má vážné pochybnosti, jestli bude fungovat. Řádně testována určitě nebyla, takže tu si taky jen tak neaplikujete.
Aká krajina, taká vakcína
Se západními zeměmi to ale už vypadá mnohem nadějněji. Zaprvé spoustu států má vlastní program na vývoj vakcíny, včetně nás, mimochodem. Česká vakcína utěšeně postupuje, ale řada místních expertů se domnívá, že je to jen ztráta času, energie a peněz. V současnosti stál vývoj čtyři miliony korun.
Za asi nejnadějnější se považuje vývoj vakcíny britskou společností AstraZeneca. Ta pracuje na očkování ve spolupráci s oxfordskými vědci a postupovala mílovými kroky. Pár dní zpátky na sebe upoutala pozornost tím, že narazila na problém při testování, u jednoho z testovacích subjektů se objevily vážné zdravotní komplikace, takže se proces zastavil a zjišťuje se, jestli za to může vakcína, případně proč. To je ovšem u testování běžná praxe a přinejmenším to dokazuje, že Britové svou práci dělají pořádně a testování je důkladné.
Nejnovější pozitivní zprávou je vývoj vakcíny na Slovensku. Slovenští vědci totiž pod záštitou společnosti Axon Neuroscience našli takzvanou stříbrnou kulku pro koronavirus. Vakcínu, která útočí přímo na slabé místo viru. Mají vynikající výsledky s budováním obranných látek a bojem s virem v těle.
V různých fázích testování jsou ale desítky nadnárodních farmaceutických koncernů jako vakcínová klasika Novavax nebo další gigant Johnson & Johnson.
Do roka a do dne
Obecně se předpokládá, že bezpečná vakcína bude hotova koncem roku nebo začátkem toho přístího a měla by se začít distribuovat pro ty nejpotřebnější. Ohrožené skupiny, nemocní lidé, senioři… V Česku pak ve druhé vlně půjdou vládní představitelé, protože co bychom si bez nich počali, že. Novavax by pro nás byl super, protože bychom se podíleli na výrobě a dostali bychom dávky přednostně. Střízlivým odhadem by pro širokou veřejnost měla být vakcína k dispozici přístí léto, aspoň tak to vidí profesor Prymula.
Jak ale víme, musíme to zvládnout všichni. Bude potřeba přeočkovat velkou část globální populace a to je gigantický úkol sám o sobě. Asociace leteckých společností už teď plánuje logistiku a distribuci takové operace, má to být počin století. Aby dostal každý potřebný na planetě svou dávku, odhaduje se to na osm tisíc letů Boeingu 747. Ale shoty budou nejspíš zapotřebí dva, takže jsme na šestnácti tisících.
Zkrátka, vakcína je ještě daleko. Ale ženeme se k ní rychlostí, o které se našim předkům mohlo jenom zdát. Myjte si ruce, noste roušky a nějak ten rok doklepeme.
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
