Psal se 31. červenec roku 2015 a Mezinárodní olympijský výbor právě přidělil pořadatelství zimních olympijských her čínskému Pekingu. Tento krok veřejnost začala záhy zpochybňovat. Především kvůli tomu, že asijská velmoc je dlouhodobě spojována s porušováním lidských práv. Vše zesílilo v závěru loňského roku, kdy čínská tenistka Pcheng Šuaj obvinila bývalého vlivného čínského funkcionáře Čang Kao-lima ze sexuálního napadení, načež na nějakou dobu zmizela z veřejného života, což vyvolalo obavy o její bezpečnost.
Reakce? Diplomatický bojkot řady států včetně České republiky a volání veřejnosti po tom, aby bylo Číně pořadatelství odebráno. Mezinárodní olympijský výbor však v této záležitosti zachoval neutrální stanovisko a na šest a půl let staré volbě nic nezměnil. „Domnívám se, že šlo o diplomatické rozhodnutí, které mělo zamezit dalším možným komplikacím právě s ohledem na případ Pcheng Šuaj,“ nechala se v rozhovoru pro německou verzi Eurosportu slyšet Britta Heidemannová, která v roce 2008 získala na letních olympijských hrách v Pekingu zlatou medaili v šermu.
Podle jejího názoru se Mezinárodní olympijský výbor rozhodl správně. Účast sportovců v Číně totiž vnímá ze společenského hlediska jako velmi důležitou. „Zastávám názor, že jako sportovci jsme vyslanci míru. Prostřednictvím olympijských her můžeme do světa vyslat naprosto jasný signál do celého světa. A to bez ohledu na to, kde se konají,“ řekla jasně členka komise sportovců Mezinárodního olympijského výboru.
Nad čím však neskrývala rozčarování, bylo jiné téma, kterým je nekončící problém: doping. „Opravdu mě to štve,“ narážela Heidemannová na případ teprve patnáctileté krasobruslařky Kamily Valievové, u které se však zatím stále ještě čeká na potvrzení vzorku B, proto nebyla z her vyloučena, nýbrž přišla o nárok na medailová ocenění.
„Snažíme se zajistit, aby tresty byly mnohem přísnější a vztahovaly se i na trenéry či rodiče. Bohužel, systém nelze zlepšit, pokud se celé prostředí kolem sportovců nepoučí,“ uvedla v souvislosti s hříšnicí z řad ruských sportovců, kteří vzhledem k předchozím dopingovým prohřeškům startovali v Pekingu pod neutrální vlajkou a názvem ROC, což je anglická zkratka odvozena od názvu jejich národního olympijského výboru.
Směrem do budoucna pak Britta Heidemannová věří, že se v souvislosti s hrami pod pěti kruhy, z nichž nejbližší proběhnou v létě 2024 v Paříži a v zimě 2026 v Miláně, budou opět skloňovat především jejich sportovní výkony. „To jsou země, které jsou nejen pro nás Němce určitě přijatelnější,“ dodala Britta Heidemannová.