Lesníci tak v některých českých regionech vedou nekonečnou válku už od 19. století. Podíl na tom mají i extrémní podnební jevy, urychlené navíc globálním oteplováním. Věděli jste, že kůrovec ovlivňuje každodenní život a hospodaření obyčejných vlastníků lesní půdy? A pozor, škůdci zdaleka nenapadají jenom smrky, s kterými jsou nejčastěji spojování, ale také borovice, modřín nebo kleč.

Škůdce překoná desítky kilometrů

Podle odborníků hraje kůrovci do karet, že má ideální podmínky pro to se šířit, a to i na neuvěřitelnou vzdálenost, klidně i na desítky kilometrů. Kůrovec se nespokojí jen tak s něčím, nejraději má mrtvé dřevo.

Pokud tak například používáte dřevo na otop, může se vám stát, že se v něm škůdce vyrojí a poté začne napadat jehličnaté stromy v okolí. Nejlepší způsob, jak se kůrovce zbavit, a který často využívají lesníci, jsou speciální lapače, do kterých je lákají feromony.

Nejsilnější je kůrovec na přelomu března a dubna, kdy dochází k rojení první generace. Proto právě do té doby radí odborníci vypořádat se s problematickým dřevem. Zdaleka však nestačí jen vyvézt mrtvé stromy, škůdce totiž přežívá pod kůrou.

„Když už je někde ohnisko kůrovcové kalamity, samozřejmě se bude šířit. V ohnisku je několik miliard kůrovců, a když mají dobré podmínky, jako je sucho, větrno a blízké smrkové porosty, mohou se šířit rychle a daleko," řekl Otakar Holuša z Mendelovy univerzity v Brně pro zpravodajský server Aktuálně.cz.

První kalamita přišla na Šumavu

Jak už bylo zmíněno, české lesy trápí kůrovec už od 19. respektive 18. století. Právě tehdy se začala objevovat císařská nařízení určená k zamezení kalamity, k té došlo podle záznamů poprvé v roce 1870 na Šumavě.

Tehdy zde bylo napadeno asi 10 milionů metrů krychlových stromů. Nejčernějším obdobím je nicméně pro české lesy 21. století. Před šesti lety propukla kalamita, která trvá dodnes.

Jen pro představu, v roce 2018 bylo kvůli kůrovci pokáceno 13 milionů metrů krychlových lesa, tento smutný rekord byl však v loňském roce o více než 10 milionů metrů krychlových překonán.

A jak to vypadá letos? „Rojení kůrovce se sice zpozdilo, ale současné teploty zapříčinily, že brouk se stejně vyrojil a hledá vzrostlé stromy, které napadá pořád stejně. Není to tedy tak, že by si někdo mohl říct, že to počasí vyřeší za něj. Lesníci teď musí aktivně kontrolovat lapače a lapáky v porostech, o kterých se ví, že v nich kůrovec je, hledat a asanovat napadené dříví a dalšími způsoby redukovat kůrovcové množení,“ řekl pro Českou televizi Ladislav Půlpán z internetového portálu Nekrmbrouka.cz.