Mladé a krásné bojovnice
Freddie bylo pouhých čtrnáct let a její sestře o dva roky více, když za nimi do jejich domu v nizozemském Haarlemu přišel velitel odbojové organizace Frans van der Wiel s lehce ďábelskou myšlenkou. Ale válka je plná zoufalých činů, neplatí normální měřítka.
Psal se rok 1940 a Holandsko bylo pod nacistickou okupací. Frans van der Wiel si mladých dívek všiml už dříve, byly totiž zapojeny do šíření protinacistických letáků. Přednesl návrh jejich mamince, komunistce, která vedla své děti k sociálnímu cítění a zodpovědnosti. Po rozvodu vychovávala dívky sama, ve svém bytě se nezdráhala ukrývat uprchlíky.
Plán spočíval ve svádění nacistických vojáků a jejich lákání stranou od jejich kumpánů. Dvě pohledné mladé dívky nemohl nikdo podezřívat, dělaly to tehdy skoro všechny - popíjely s nepřátelskými vojáky v barech a slibovaly jim všemožná pomyšlení. Byla to sázka na dobrou kartu, nacisté se nechávali zlákat a odcházeli s dívkami do lesů, kde se ale místo sladkých okamžiků dočkali kulky. Nacisté mizeli beze stop, v lese byli vysvlečeni z uniforem a zakopáváni do země.
To už samozřejmě nebylo úkolem dívek, ale partyzánů, s nimiž spolupracovaly a právě pod jejich vedením prošly vojenským výcvikem. Musely umět střílet a orientovat se v lesích. A zanakonec i zabíjet. Ze sester Oversteegenových to byla mladší Freddie, která jako první zastřelila člověka. Na dotaz The Washington Post, kolik lidí ve válce zabila, odtušila, že na to by se vojáků neměl nikdo ptát. Právě deník The Washington Post o smrti nizozemské odbojářky informoval.
Kromě svádění plnila Freddie i další úkoly; pašovala zbraně, hlídkovala v lesích, ale také odpalovala mosty a železniční tratě. Zároveň pomáhala pašovat židovské děti ze země, aby se nedostaly do koncentračních táborů.
Freddie Nanda Dekker-Oversteegen se po válce vdala a vychovala tři děti. Na své zapojení do oboje byla pyšná, zároveň si však z tohoto období odnesla mnoho traumatizujících zážitků, které ji pronásledovaly celý život. Zemřela den před svými 93. narozeninami dne 5. září 2018 na infarkt. Poslední roky svého života strávila hrdinka a národní symbol ženského odboje v pečovatelském domě ve městě Driehus.
Starší sestra Truus
Freddieina sestra Truus zemřela už před dvěma lety. Truus se krátce po skončení druhé světové války vdala za Pieta Mengera, se kterým měla čtyři děti, přičemž nejstarší ratolest pojmenovala po své spolubojovnici Hannie Schaft, která byla v březnu 1945 zatčena nacisty a později zavražděna. Truus byla často zvána na školy a univerzity, kde vyprávěla o válce, antisemitismu, toleranci, ale i lhostejnosti.
V roce 1982 napsala dokonce o svých dramatických zážitcích a zkušenostech z války knihu, kterou nazvala „Not now, not ever“ (Když ne teď, tak nikdy). Byla též malířkou a sochařkou, její obrazy a sochy jsou inspirované odbojem. Dne 15. dubna 2014 byla spolu se svou sestrou vyznamenána Mobilizačním válečným křížem.
A zde si přečtěte 5 věcí, které vás ve škole naučili o druhé světové válce úplně špatně.